|
|
"Bez názvu"
Cáb, Martin ; Hodboď, Tomáš (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Ve své závěrečné bakalářské práci zpracovávám portrét Ježíše Krista. Vzhledem k historickému vývoji křesťanské ikonografie se jedná o abstraktní pojetí, ve kterém je Kristus znázorněn pouze jednoduchými konkrétními prvky, které jsou signifikantní pro jeho osobnost jak v rovině obecné, tak především v mé osobní.
|
|
|
Zobrazování biblických námětů v českém umění ve 40. a 50. letech 20. století
Frídlová, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zobrazování novozákonních a starozákonních motivů v českém výtvarném umění ve 40. a 50. letech 20. století, jež jsou dále sledovány ve dvou časových liniích. První mapuje období od počátku druhé světové války do roku 1948, druhá časová linie sleduje období od roku 1948 do roku 1960. Text se pokouší o zachycení biblických motivů, které se ve sledovaném období objevovaly v dílech umělců nejčastěji, se snahou o reflexi jejich výběru konkrétním autorem. Pozornost je tak věnována umělcům, pro které znamenaly náboženské motivy celoživotní inspiraci, i výtvarníkům, pro něž tato tematika představovala krátký úsek v jejich tvorbě. Klíčová slova biblické náměty, Starý zákon, Nový zákon, ukřižování
|
|
|
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
Holasová, Anežka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Anotace Závišův kříž, v roce 2010 prohlášený národní kulturní památkou České republiky, je mimořádným dokladem středověkého zlatnického umění a zároveň schránou, v níž je uchovávána jedna z nejcennějších křesťanských relikvií - partikule svatého kříže. Cílem práce je shromáždit dosavadní výsledky uměleckohistorického bádání o vzniku a původu relikviáře, zachytit historii památky a charakterizovat uměleckořemeslné zpracování, jehož povahu upřesnilo restaurování kříže v osmdesátých letech minulého století. Zároveň, s důrazem na použitý materiál, jej chce představit jako splendor mysticus - středověké zviditelnění věčného světla pravdy.
|
|
|
Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě
Kurcová, Eliška ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě: bakalářská práce / Eliška Kurcová; vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Kornélia Kolářová Takácsová, Th.D. -- Praha, 2021. - 74s. Anotace Bakalářská práce představuje dosud ne příliš probádané dílo umělkyně pocházející z evangelického prostředí - Jiřiny Adamcové. Práce se zaměřuje na její obrazy s křesťanskou tematikou a mapuje způsob, jakým Adamcová pracovala s niterným spirituálním sdělením formou kombinované techniky. Právě propojení malby, kresby a grafiky s biblickými verši, básněmi a deníkovými texty je důležitou součástí její tvorby. Dílo je v této práci zasazeno do kontextu křesťanské symboliky, do kontextu života umělkyně a osobního pojetí víry Jiřiny Adamcové. Pro tuto analýzu tvorby se práce zaměřuje obzvlášť na cykly Vzkříšení a Piety, které jsou zkoumány z ikonografického hlediska, i metodou ikonologie. Klíčová slova Jiřina Adamcová, evangelická spiritualita, české umění 20. století, křesťanské motivy ve výtvarném umění, Bible v umění, křesťanská ikonografie, koláž, grafika, malba, vzkříšení Páně v umění, pieta
|
|
|
Tvorba mnichovského malíře Jana Polacka v kontextu dobové výtvarné produkce v Bavorsku a možný ohlas v českém malířství kolem roku 1500.
NAUŠ, Stanislav
Již čeští historikové umění předchozího století při výzkumu pozdně středověkého uměleckého materiálu správně rozpoznali, že centrem kulturních vlivů, odkud české výtvarné prostředí přijímalo inspiraci, bylo Bavorsko. Především bývá zdůrazňován význam Norimberku (okruh Hanse Pleydenwurffa, Michaela Wohlgemutha či Albrechta Dürera), podunajských měst (Albrecht Altdorfer, Rueland Frueauf) či Švábska. Díky uvedeným preferencím zůstává výtvarná tvorba v jiných bavorských městech upozaděna. Uvedené konstatování platí i pro Mnichov, rezidenci hornobavorských vévodů. Role Mnichova jako kulturního a uměleckého střediska je připomínána především v souvislosti s tvorbou malířských dílen v polovině 15. století (Gabriel Angler, anonymní osobnosti, např. Mistr Nesení kříže z worcesterské sbírky, Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche). Ač umělecké zakázky z první poloviny 15. století nelze často spojit s tvorbou žádného konkrétní-ho malíře, v české historiografii rezonují jako možný inspirační zdroj intenzivněji než pra-menně doložitelný Jan Polack, nejvýznamnější malířská osobnost působící v Mnichově na přelomu 15. a 16. století. S jistotou je známo, že Polackova dílna vytvořila oltářní retábl pro benediktinský klášter Weihenstephan, jak vyplývá z účetních záznamů. Na základě formální analýzy byl Ernstem Buchnerem, dlouhodobým ředitelem Bayerisches Nationalmusea, Polackově tvorbě připsán rozsáhlý ouvre zakázek. Předkládaná práce se z těchto připsaných prací blíže soustře-dí na retábl pro kostel františkánského kláštera, pro svatopetrský farní kostel a pro kapli Blu-tenburg. Vedle objasnění ikonografie jednotlivých výtvarných programů shrne DP nejdříve názory literatury na rekonstrukci a zaměří se na otázku provenience, včetně vyjádření názorů na aktuální prezentaci. Pro snazší pochopení základních charakteristik Polackovy tvorby a pro naznačení ko-řenů, z nichž mohla vycházet, budou vybrané obrazy z jeho dílny srovnány s malířským vyjá-dřením předchozí (Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche) i současné generace (Wohlgemuthův, Katzheimerův okruh,). Stranou nelze ponechat ani poučení grafickou produkcí (Mistr E. S., Martin Schongauer), kterou Polack patrně znal a dokázal s ní svébytně pracovat, jak dokládají analogie v jeho tvorbě. Cenným příspěvkem a jistou rehabilitací Polackovy tvorby v českém kontextu bude kapitola věnovaná umělecké reprezentaci Černínů z Chudenic a Švihovských z Rýzmberka, kteří udržovali s mnichovským dvorem diplomatické kontakty. Již Jaroslav Pešina upozornil na analogie oltářního retáblu z Chudenic k mnichovské výtvarné produkci, aniž ovšem shledal hlubší inspiraci Polackovou tvorbou. Jiní autoři upozornili na reminiscence Polackovy tvorby v deskách z kostela v Doudlebech. K dalším anonymním tvůrcům, kteří byli bavorským umění sledovaného období nejví-ce zasaženi, patří Mistr litoměřického oltáře, u něhož je zdůrazňována především znalost Frueaufovy tvorby. Aniž by se autor DP pokoušel zpochybňovat tyto závěry, poukáže, že v novodobé zahraniční historiografii není již význam tzv. podunajských měst tolik reflektován jako v době Pešinova výzkumu. Tvorbu Mistra litoměřického oltáře přinejmenším s Polackovými zakázkami spojuje jeden z nejrozsáhlejších pašijových cyklů (litoměřický ol-tář), vykazující několik společných formálních i ikonografických znaků.
|
|
|
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
Holasová, Anežka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Anotace Závišův kříž, v roce 2010 prohlášený národní kulturní památkou České republiky, je mimořádným dokladem středověkého zlatnického umění a zároveň schránou, v níž je uchovávána jedna z nejcennějších křesťanských relikvií - partikule svatého kříže. Cílem práce je shromáždit dosavadní výsledky uměleckohistorického bádání o vzniku a původu relikviáře, zachytit historii památky a charakterizovat uměleckořemeslné zpracování, jehož povahu upřesnilo restaurování kříže v osmdesátých letech minulého století. Zároveň, s důrazem na použitý materiál, jej chce představit jako splendor mysticus - středověké zviditelnění věčného světla pravdy.
|
|
|
"Bez názvu"
Cáb, Martin ; Hodboď, Tomáš (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Ve své závěrečné bakalářské práci zpracovávám portrét Ježíše Krista. Vzhledem k historickému vývoji křesťanské ikonografie se jedná o abstraktní pojetí, ve kterém je Kristus znázorněn pouze jednoduchými konkrétními prvky, které jsou signifikantní pro jeho osobnost jak v rovině obecné, tak především v mé osobní.
|
host ::
RSS.